Historie

     

…zástupci místního školního výboru okresního hejtmana vrchního radu politické zprávy B. Svobodu a požádali ho, aby dal rozepsat místní šetření. Dne 28. listopadu 1933 bylo konáno místní šetření za účelem udělení stavebního povolení za účasti zástupců místního školního výboru a rodičovského sdružení, kteří při jednání přednesli požadavek rychlého provedení zadávacích prací, a to firmě spolehlivé, jež dává záruku, že stavbu provede v nejkratší možné lhůtě a v nejlepším technickém provedení. Stavba školy byla pak vypsána 6. března 1934, offerty otevřeny 29. března 1934. Došlo 18 nabídek na celou práci, alespoň část prací byla zadána místním českým živnostníkům.

Stavba byla zadána firmě Fr. Petrželka, architekta z Prahy. Dne 26. května 1934 začal stavitel svážet. Dne 27. května 1934 konala se slavnost kladení základního kamene. Základy nebyly sice vykopány, ale kameny z Řípu, Kalichu a Radobýlu na sobě navršené a obklopené květinami stály před vysokou řečnickou tribunou, stranou od tribuny pro hosty. V rozích vlály na stožárech prapory ve státních barvách. V 9.30 hodin vyšel z Dlouhé ulice průvod zahájený školní mládeží obecných škol, měšťanských škol, odborné školy pro ženská povolání a skauty z Krásného Března. Dále se řadily krojované spolky a obecenstvo. Průvod šel na náměstí ozdobené prapory ve státních barvách,uspořitelny odbočil a Novobranskou ulicí se ubíral podle pošty na stanoviště. Tam byl přivítán vojenskou hudbou pěšího pluku 2 „Jiřího z Poděbrad“. Na veliké tribuně zasedli: zástupce ministerstva školství a národní osvěty školní inspektor J.R.Tesař, zástupce protektora slavnosti ÚMŠ senátor JUDr. Jan Kapras, členové čestného výboru brigádní generál Al. Eliáš, vrchní komisař JUDr. Václav Drdek za přítomného okresního hejtmana B. Svobodu, vrchní soudní radové JUDr. Fr. Pazner a Hugo Špoutil v zastoupení presidenta krajského soudu Ferdinanda Dobiase, kteří zároveň s předsedou místního školního výboru J. Vondráčkem, předsedou rodičovského sdružení majorem Josefem Kolenatým a řídícím učitelem V. Urbanem podepsali zakládací listinu, dále delegát úřadů a korporací, kteří měli pronésti při poklepu hesla.

Zakládací listina má toto znění: „Roku tisícího devítistého třicátého čtvrtého měsíce máje dne dvacátého sedmého v 54. roce trvání české obecné školy v Litoměřicích a v 16. roce dosažení naší samostatnosti položili jsme tyto základní kameny ke stavbě českých obecných škol v Litoměřicích. Dali jsme je vylomiti z památných hor Řípu, Kalichu a Radobylu, aby nám připomínaly slavná období naší minulosti. „Nedej zahynouti nám ni budoucím! Dáno v Litoměřicích 27. května 1934.“

Slavnostní řečník, senátor a předseda ÚMŠ JUDr. J. Kapras, profesor University Karlovy v závěru své řeči pravil: „Kladete nové budově do základu tři kameny z památných hor svého kraje: z Řípu, kde stanul dle pověstí praotec Čech, jako symbolu starobylosti našich dějin a jako posvátného paladia českého národa, z Kalicha, který dal druhé jméno našemu velkému vojevůdci husitskému, Janu Žižkovi, jako symbolu české slávy a síly, z Radobýlu, tak úzce spojeného s jménem a osudem Máchovým, jako symbolu češství tohoto kraje a symbolu české kultury. Nechť přinese česká škola v nové budově trvalý zdar národnímu a hospodářskému rozvoji češství litoměřického. Nechť je pevnou hrází českého lidu na Labi, nechť je tvrdou stráží a tvrzí našeho státu v těchto krajích !“

Stavba trvala něco přes rok. Koncem měsíce srpna 1935 bylo možno přestěhovati část nábytku, takže novým školním rokem 1935 – 36 vešli jsme do jejich jasných a účelných prostor. Kancelář presidenta republiky oznámila místnímu školnímu výboru, že pan president T.G. Masaryk vyhověl žádosti a svolil, aby nová budova směla nésti jeho jméno. Na ostatním pozemku bude prostranný dvůr, okrasná zahrada, pokusné pole, ovocná a zelinářská zahrada, oddělení léčivých a jedovatých rostlin, lesní stromoví listnaté a jehličnaté a veliké hřiště. Pravíme, že „bude“. Poměry jsou dnes tak tísnivé, že bez pomoci veřejnosti, zvláště rodičů, byl by plán zahrady, jak si ji představuje správa školy, jen dlouho pouhou budoucností. Zevně jeví se škola jako dvoupatrová budova, jednoduchá, prostá okras. Taková je i uvnitř a bude třeba ještě delšího času, aby byl nábytek doplněn, opraven a sjednocen.

"Daleká byla cesta české školy do vlastní budovy!"

Tolik historické záznamy. 

     

© Design Quasar 2010. Realizováno redakčním systémem Webredaktor